NEUHĀUSL HUNAL

Pátek odpoledne, sedím na naší jižní terase, piju kávu a dívám se do krajiny. Před přímým sluncem mě chrání dlouhý přesah střechy, který se hodí, i když začne pršet a nechceme se všichni přesouvat dovnitř. Naší původní chatu byste asi nepoznali, ale zachovali jsme z ní maximum – kromě střechy, která je úplně nová a oproti té původní otočená o 90 stupňů, abychom mohli využívat sluneční energii. Kromě zateplení taky přibyla a hodně se zvětšila okna. Z obýváku teď vstupujeme na novou terasu, která zároveň vytváří pergolou o patro níž, a můžeme jí taky využít pro sestup na zahradu. To předtím hodně chybělo. Před domem stojí stejná ocelová konstrukce krémové barvy, pod kterou parkují naše auta (vejdou se tam celkem tři a motorka). Vedle, hned u vstupu, zůstal stát náš oblíbený cedr. Dům má hrubou bílou omítku a plechovou střechu, ze které sbírají vodu dlouhé červené okapy do akumulační nádrže, odkud bereme vodu na zalévání zahrady a záhonů. V interiéru máme jeden velký sjednocený prostor obýváku a kuchyně, kde všichni společně trávíme většinu času. Světlé dřevo a výhledy do tří stran. S dalšími patry jej propojuje původní schodiště – o patro výš je ložnice a dětské pokoje, které se dají spojit v jeden, a nad nimi, v podkroví, pracovna, kde se můžeme zavřít a máme klid. V suterénu je technická místnost a velký sklad se všemi sportovními věcmi. Když nakládáme dodávku na výpravu, můžeme věci vynášet rovnou po schodišti s rampou do prostoru mezi auta. Dole je také krásná prosvětlená místnost s přímým vstupem na zahradu, kde zatím máme jen kola a lodě. Prostorová rezerva se ale hodí a v budoucnu ji určitě nějak využijeme – připravená je na všechno.

Dům pro horolezce

Studie: 2022

Tým: David Neuhäusl, Matěj Hunal, Tereza Šírerová, Marek Vilášek